Jmenuji se David Hartl.
Což je technicky správná odpověď. Jen trochu krátká na člověka, který si z obyčejného slova studio dokázal udělat akronym, metodu, značku, rozcestník, pracovní posedlost a malý slovní mechanismus na rozebírání reality.
Jsem autor, storyteller, geek, kurátor, internetový veterán a člověk, který má podezřele dlouhou paměť na věci, jež jiní lidé nechávají ležet ve spodním šuplíku internetu. Od roku 1995 se pohybuji online a ve fantastice. Tedy dost dlouho na to, abych pamatoval internet jako krajinu, ne jen jako nekonečný regál s tlačítkem „scroll“.
Tvořím napříč textem, hudbou, videem, kvízy, světotvorbou, popkulturou, podcasty, hrami, kartičkami, archivy a formáty, které se občas tváří, že jsou normální, dokud nezačnou mluvit vlastním hlasem.
Nejsem „jen YouTuber“.
Nejsem „jen hudební projekt“.
Nejsem „jen geek“.
Nejsem ani agentura převlečená za člověka.
Jsem spíš ten typ poutníka, který jde krajem, všimne si staré cedule, rozbitého ovladače, zapomenuté filmové scény, divné hlášky z manuálu, fantasy mapy, staré básně, krávy uprostřed Street View nebo podezřele sebevědomého komiksového kostýmu — a místo aby šel dál, začne se ptát, proč to tam je, co to znamená, komu to patří a jestli se z toho dá udělat příběh.
Moje motto zní:
„Poutník jsem, krajem procházím, však nehledám to, co nacházím.“
Není to ozdobná věta pod portrét. Je to návod k použití.
S.T.U.D.I.O. znamená:
StoryTeller Upside Down Inside Out
Na první pohled je to zkratka. Na druhý pohled slovní hříčka. Na třetí pohled už je pozdě, protože přesně tam začíná S.T.U.D.I.O.
StoryTeller — protože fakta sama o sobě často jen leží. Příběh je zvedne ze země a donutí je někam dojít.
Upside Down — protože téma se nemusí brát jen zepředu. Dá se otočit naruby, postavit hlavou dolů, podržet proti světlu a zjistit, že na druhé straně má skvrnu, mapu nebo malý východ.
Inside Out — protože povrch je málo. Zajímá mě, co je uvnitř: mechanismus, nálada, pravidlo, chyba, rytmus, paměť, důvod, proč věc funguje — nebo proč se tváří, že funguje, a přitom jí z kapsy kouká drát.
A studio? To je další vrstva. Filmové studio. Hudební studio. Grafické studio. Fotografické studio. Výtvarné studio. Castingové studio. Myšlenkové studio. Místo, kde se věci zkouší, skládají, rozebírají, přepalují, stříhají, zahazují, zvedají ze země a občas omylem ožijí.
S.T.U.D.I.O. tedy není jen nápis v hlavičce webu.
Je to způsob práce.
Stavím autorský ekosystém vstupních bran.
To zní o něco vznešeněji, než když člověk řekne: „Mám hodně projektů.“ Jenže „hodně projektů“ je špatný popis. Hromada projektů je nepořádek. S.T.U.D.I.O. má být mapa.
Někdo přijde přes hudbu.
Někdo přes filmový kvíz.
Někdo přes fantasy.
Někdo přes retro.
Někdo přes Pinterest kartičku.
Někdo přes podcast.
Někdo přes absurdní manuál.
Někdo přes obyčejný předmět, který se najednou začne tvářit, že o nás ví víc, než je zdrávo.
A přesně to je účel. Ne nahnat všechny jedněmi dveřmi do jedné místnosti, kde uprostřed stojí univerzální obsahový salám. Spíš postavit dům s více vchody.
Protože mě nezajímá jen obsah.
Obsah je slovo, které se hodí do tabulky. Příběh se do ní nevejde tak ochotně. Trochu se vzpírá. Má kolena na stole, v kapse starý klíč a tvrdí, že přišel jen na chvíli.
Dělám to proto, že svět je plný věcí, které někdo zploštil na položky.
Film se zploští na „viděl/neviděl“.
Píseň na „líbí/nelíbí“.
Fantasy svět na „draci a elfové“.
Historie na datum.
Manuál na papír, který vyhodíme.
Tužka na věc, kterou někdo ztratil.
Internet na algoritmus.
A člověk na profil.
S.T.U.D.I.O. je moje obrana proti tomuhle zplošťování.
Chci brát věci, které se tváří samozřejmě, a znovu jim udělat hloubku. Ne nafouknout je falešnou vážností. Spíš jim vrátit jejich vlastní váhu. Někdy vtipnou. Někdy poetickou. Někdy bizarní. Někdy znepokojivě přesnou.
Proto mě zajímá kurátorství. Ne jako sbírání odkazů. Kurátor není člověk, který našel deset věcí a položil je vedle sebe. Kurátor je člověk, který ví, proč je položil právě tak, proč mezi nimi nechal mezeru a proč ta mezera někdy říká víc než věci samotné.
Proto mě zajímá geekovství. Ne jako póza. Geek není člověk, který odříká encyklopedii a čeká potlesk. Geek je člověk, který vidí lore tam, kde jiní vidí kulisu. Ví, že detail není drobek. Detail je stopa.
Proto mě zajímá humor. Ne jako únik od vážnosti. Humor je někdy přesnější skalpel než seriózní věta v saku.
Proto mě zajímá starý internet i nové platformy. Starý internet měl krajinu. Nové platformy mají rychlost. Jedno bez druhého je buď muzeum, nebo mlýnek na pozornost. Já chci třecí plochu. Paměť 90. let, ale ne zaprášený oltář. Shorts, Reels, TikTok, AI a současnou estetiku, ale ne přepálenou imitaci mladosti, která si plete tempo s nervozitou.
A proto mám rád slovní hříčky, tečky, závorky, lomítka, akronymy a skryté vrstvy.
S.T.U.D.I.O. není jen studio.
A.U.D.I.O. není jen audio.
POD(CAST)ER není jen podcast.
VER/SUS není jen versus.
(NE)OBYČEJNÉ MONOLOGY nejsou obyčejné ani neobyčejné úplně čistě. Závorka tam není ozdoba. Je to malá past na samozřejmost.
Jazyk má mít mechaniku. Když se název dá otevřít, má uvnitř něco být. Ne jen další prázdná místnost s pěkným fontem.
Kde začít
Vyber si podle nálady: kvízy, hudba, monology, manuály, playlisty nebo podcasty.
Projekty
Mapa hlavních větví S.T.U.D.I.O. — od A.U.D.I.O. přes Bez Nápovědy až po FANDOMÁNII, VER/SUS a NĚKDEVERSE.
Platformy
Kde mě sledovat: YouTube, Pinterest, TikTok, Instagram a další veřejné profily.
Kontakt
Spolupráce, média, podcasty, eventy, dotazy a věci, které se nevejdou do komentáře pod video.